Jádro Sucupiry má odstíny čokoládově hnědé, středně hnědé až červenohnědé se světlejšími pruhy. Bělové dřevo lze snadno odlišit – je podstatně světlejší, krémové až žlutohnědé barvy. Nepravidelné žilkování na tmavém dřevě vytváří dojem srsti zvířat žijících v divočině. Vlákna jsou přímá ale i propletená. Sucupira se vyznačuje vysokou odolností vůči vlhkosti, termitům, plísním a dřevokazným houbám. Jedná se o tvrdou, těžkou dřevinu s výjimečně krásnou texturou. Ve srovnání s Dubem evropským je až dvojnásobně tvrdší. Je až tak tvrdá, že se s ní může hůře pracovat.
Přirozeně se vyskytuje v Jižní Americe, především v Brazílii a Venezuele. V zemích přirozeného výskytu se s oblibou používá jako podlahová krytina, ale i na výrobu nářadí různého druhu.
