Dřevěné podlahy se mohou pokládat na podlahové topení (ať už elektrické nebo teplovodní), ale při instalaci je nutné dodržet jisté zásady.
Hydroizolace budovy
Budova, ve které se bude podlaha instalovat, musí mít dokonale izolovaná proti zemní vlhkosti, proti stékající, tlakové a agresivní vodě. Je třeba zajistit, aby se dešťová voda nestékala pod izolaci.
Všechny mokré procesy v interiéru musí být ukončeny
Pokládku začínejte výhradně v suchých prostorách. V případě, že tato podmínka není splněna, dřevěná podlaha nasákne vlhkost a zdeformuje se.
Nechte podlaze čas na aklimatizaci
S instalací podlahy nezačínejte okamžitě – před pokládkou nechte podlahu v prostoru, kde se má uložit, aklimatizovat po dobu alespoň jednoho týdne. Aklimatizace má probíhat při zabezpečení následujících podmínek: při teplotě vzduchu 18 ° C – 25 ° C a při relativní vlhkosti vzduchu 40-60%.
Příprava a kontrola vhodnosti podkladu před pokládkou
Podklad musí být rovný, maximální povolený výškový rozdíl je 3 mm na 1,2 m. Při zjištění vyšších odchylek je třeba podlahu vyrovnat – např. samonivelační stěrkou.
Podkladová vrstva podlahy musí být při pokládce suchá v celé její tloušťce
Vlhkost podkladu se měří speciálním přístrojem – vhlkoměrem, přičemž je třeba respektovat mezní hodnoty:
– cementové potěry – nejvyšší přípustná zbytková vlhkost je 1,8%
– anhydritové podklady – mezní hodnota zbytkové vlhkosti je 0,3%
Správná zbytková vlhkost potěru se zajišťuje přetopením potěru ještě pro položením dřevěné podlahy, podle tkz. náběhového diagramu. Jeho principem je postupné zvyšování teploty až do 45 ° C a následné snižování teploty.
Postup podle náběhového diagramu je následující:
začíná se nastavením teploty na 20 ° C, která se postupně zvyšuje každý den, maximálně o 5 ° C až na 45 ° C. Maximální teplota se pak udržuje několik dní. Počet dnů maximální teploty stanovíte následovně: tloušťka potěru v cm = minimální počet dnů s udržováním maximální teploty. Následně začněte teplotu postupně snižovat, max. o 5 ° C každý den, až na počátečních 20 ° C. Celkově tento proces trvá přibližně 2-3 týdny, během něj třeba zajistit krátkodobé větrání, aby přebytečná vzdušná vlhkost měla kam unikat. Moderní topné systémy mají náběhový diagram přímo v možnostech vytápění.
Po ukončení topného cyklu s postupným zvyšováním a následným snižováním teploty je třeba změřit zbytkovou vlhkost potěru. V případě, že nedosahuje předepsané hodnoty (max. 1,8% u cementových potěrů a max. 0,3% u anhydritových), opakujte topný cyklus ve zkrácené verzi.
Podlahové topení je možné spustit nejdříve po 30 dnech od ukončení potěru (u anhydritových potěrů je možné začít s vytápěním dříve – po 14 dnech).
Pokud byste s vytápěním začali dříve, například z důvodu urychlení procesu sušení, mohli by se objevit trhliny způsobující oslabení podkladu.
Před samotnou pokládkou podlahy je třeba podlahové vytápění úplně vypnout
Počkejte dokud teplota podkladu nedosáhne 18 ° C (což odpovídá přívodní teplotě cca 25 ° C) a až tak můžete začít s montáží (při relativní vlhkosti vzduchu 40-60%).
Po pokládce počkejte minimálně 48 hodin, dokud podlahové topení opět zapnete, přičemž dbejte na to, aby se teplota zvyšovala postupně, maximálně o 5 ° C za den. Zásada postupného zvyšování a snižování teploty platí i v případě začátku a konce topné sezóny. Maximální teplota povrchu dřevěné podlahy by neměla přesáhnout 27 ° C.
Optimální vlhkost vzduchu
Dřevo je přírodní materiál citlivý na změny vlhkosti – při zvýšené vlhkosti vzduchu se jeho objem zvyšuje. Při nízké vlhkosti vzduchu sesychá co se projevuje tvorbou spár mezi jednotlivými lamelami . V každém období je třeba zajistit relativní vlhkost vzduchu 40-60%. Tyto hodnoty jsou ideální nejen pro dřevo, ale i pro zdraví člověka. Je proto důležité vlhkost vzduchu pravidelně měřit.
Zejména v topné sezóně vlhkost často klesne pod hodnotu 40%. V takovém případě zajistěte zvlhčovače vzduchu a pravidelně – ráno a večer vzduch zvlhčujte.
Dřevěné podlahy se dají celoplošně nalepit nebo položit plovoucím způsobem. Celoplošné lepení poskytne nejvyšší efektivitu podlahového topení, ale při tomto způsobu pokládky hrozí vznik spár v topné sezóně a případně další škody související s příliš vlhkým podkladem – nejčastěji „korýtkování“. Přenos tepla z podlahového topení je u dřevěné plovoucí podlaze sice menší, ale na druhé straně vhodná podložka dokáže zabránit problémům souvisejícím se změnami vlhkosti podkladu (s parametrem parotěsností SD vyšším než 75).
V obou případech – i při celoplošném lepení i při plovoucí podlaze je třeba dodržet dilatační spáry 10-15 mm od všech stěn a přechodů – například na místech kde se spojuje dlažba s dřevěnou podlahou. Na těchto místech se dilatační spára vyplní korkem (který se pak zabarví do odstínu podlahy), u stěn mezeru překryje soklová lišta.
Vhodnost materiálu na podlahové vytápění
Pro zjištění vhodnosti materiálu na podlahové vytápění potřebujeme znát tepelný odpor podlahové krytiny. Symbolicky se tato veličina označuje R (jednotka je m2K / W) a její maximální hodnota u podlahového topení nesmí přesáhnout 0,15 m2K / W. Pro komfortní provozování systému podlahového vytápění je ideální, pokud je součet tepelných odporů všech použitých materiálů do 0,10 m2K / W.
Výpočet tepelného odporu:
přičemž
R je tepelný odpor v m2K / W,
d je tloušťka konstrukce v m
λ je součinitel tepelné vodivosti v W / (mK)
Do výpočtu tepelného odporu tedy vstupují dvě veličiny – tloušťka materiálu a součinitel tepelné vodivosti (nebo tepelná vodivost), použitého materiálu, která se označuje symbolem λ – lambda.
Čím nižší je hodnota lambda materiálu, tím lepší tepelná vodivost. Základní jednotka tepelné vodivosti je watt na metr a Kelvin (W / mk). U dřeva se hodnota lambda mění v závislosti na druhu dřeviny a od zbytkové vlhkosti. Například březová překližka se zbytkovou vlhkostí kolem 9,3% (ideální do interiéru) má hodnotu lambda 0,147 W / mk. Tvrdé dřeviny mají tuto hodnotu kolem 0,16 -0,17. Při dřevě tedy počítejme tedy s hodnotou tepelné vodivosti 0,17.
Tepelný odpor masivní dřevěné podlahy o tloušťce 15 mm podle výše uvedeného vzorce vypočteme následovně:
0,015 m: 0.17 λ = 0,088 m2K / W
což je méně než maximální doporučená hodnota u podlahového topení s komfortní a rychlou provozem (0,10 m2K / W).