Při koupi dřevěné terasy, podlahy, fasády, plotu či obkladu nestačí pouze vybrat druh dřeviny, rozměr desek, porovnat ceny u prodejců a pak už jen koupit tam, kde to vychází cenově nejlépe. I když jste absolutně nadšený výběrem dřeviny pro Váš projekt, nepříjemné procitnutí může nastat, když Vám přinesou dřevo domů ve špatné kvalitě: mohou to být prkna s povrchovými prasklinami, trhlinami, nemusí se vám líbit příliš velké barevné rozdíly mezi jednotlivými deskami, výrazné suky nebo výskyt bělového dřeva na pohledové straně …
Zkrátka přivezené dřevo nemusí vůbec vypadat tak, jak jste si ho představovali a jak Vám bylo prezentováno v prodejně. A nepomůže ani reklamace. Dostali jste totiž pouze to, za co jste si zaplatili.
Prodejce se bude oprávněně odvolávat na třídu podlahy, do které spadala Vaše objednávka. V cenících, prezentačních materiálech a obchodních podmínkách prodejců narazíte na tajemné zkratky jako FAS, SAP, Select a podobně. Tyto zkratky označují kvalitu, třídu dřeva, přičemž ke každé z těchto tříd přísluší i samostatná cena. Čím čistší dřevo bez vad a defektů požadujete, tím více si budete muset připlatit.
Když tedy konečně najdete dřevěnou např. dubovou podlahu za skvělou cenu, netěšte se předčasně. Je velmi pravděpodobné, že bude malých rozměrů (zpravidla čím větší rozměry vlysu, tím dražší podlaha) nebo bude v nejnižší jakostní třídě. A jak si představit nejnižší třídu dubové podlahy?
Typický je velmi častý výskyt suků bez omezení velikosti a počtu, s velkou rozdílností v barvě a struktuře dřeva. Téměř určitě se bude na takové podlaze vyskytovat běl, povrchové, čelní i boční trhliny, skvrny a odklon vláken, výjimkou nejsou ani výrobní vady a nedostatky při opracování. I podlahy na spodních příčkách jakostních tříd si však najdou uplatnění. Někteří je dokonce vyhledávají – ideální jsou například do venkovských domů či chat a všude tam, kde se chce dosáhnout venkovský styl. Bez ohledu na to, zda se podlahy s defekty dřeva líbí nebo ne, je důležité vědět za co platíte.
Vždy se zajímejte, jakou třídu dřeva kupujete
Na trhu se používá několik klasifikaci podle různých norem, v závislosti na typu dřevěné podlahy. Například na dřevěné podlahy s perem a drážkou se vztahuje norma EN 13226, která je evropským standardem a platí tedy i v ČR. Podle této normy jsou dřevěné podlahy rozděleny do jednotlivých jakostních tříd a volné třídy v závislosti od výskytu charakteristických prvků – hodnotí se velikost suků, výskyt bělového dřeva, barevné odchylky, povrchové trhliny, odklon vláken, biodegradace dřeva, hniloba … Tato norma stanoví standardy pro třídění nejběžněji používaných evropských dřevin jako dub, buk, jasan, modřín apod. v tabulkové formě. Při klasifikací dřevěných podlah se posuzuje pohledová strana vlysu.
Příklad, jak vypadá třídění podle EN 13226 pro dubové podlahy s perem a drážkou:
Třídění pro podlahy z jiných tvrdých dřevin, uvedené přímo v normě EN 13226:
Technické normy, i když jsou velmi často využívány, nejsou závazné, mají pouze charakter doporučení.
Výrobci a prodejci si tak mohou označovat kvalitu svých výrobků pod různými názvy. Vysvětlení nejčastěji používaných nabízíme níže:
Standard & Better – do této třídy spadají desky standardní kvality – mix 1 a 2 třídy v poměru minimálně 40/60. V objednávce se však může vyskytovat i více desek první třídy.
FAS – je zkratka z anglického „First and Seconds“ tedy označuje také smíšenou jakostní třídu. Na rozdíl od výše uvedené je charakteristická vyšším poměrem desek té nejvyšší kvality. Třída FAS by měla obsahovat 70-80% desek nejvyšší kvality a 20-30% desek druhé třídy.
Třída Premium nebo First & Select je vyhrazená pro desky té nejvyšší kvality. V objednávce se však může vyskytovat i malé množství – do 10% řeziva druhé třídy – to znamená desky na nichž jsou povrchové praskliny, odklon vláken či bělové dřevo.
Při koupi masivních dřevěných podlah, teras či obkladů je třeba brát v úvahu, že třídění v Africe a Asii má svá specifika a zdaleka ne všude se používají výše uvedená pravidla třídění. Proto nejlepší způsob jak předejít překvapením je zeptat se obchodníka, jaké defekty se připouštějí.
